Ludvík VIII.

Na počátku své vlády se J. o řízení země moc nezajímal a ponechal veškerou pravomoc ministrovi,kterého si vybral ,Wolseyovi, jmenovaného papežem na kardinála.když ho pak papež Lev X. jmenoval nejen kardinálem,ale i papežským legátem v Anglii,soustředil ve svých rukou všechnu světskou i církevní moc.A tak ho museli jako římského legáta poslouchat mniši i bratří,přestože vůbec nepodléhali neřeholnímu kléru. Wolsey, opojen svou mocí,jednal s Římem pohrdavě a díval se na něj spatra, chtěl podplatit shromáždění kardinálů a nechat se pomocí této korupce prohlásit za papeže:hrozil církvi rozkolem,když nebude zvolen. Jeho hrozby připravovali anglické katolíky na roztržku s Římem,ale ani Wolsey, ani král si v té době nedovedli takovou roztržku představit.

Když se objevily Lutherovi these,napsal sám král pojednání,kterým je vyvracel, a tento krok ocenil v r. 1521 papež titulem defensor fidei - obhájce víry. Vysvětlovat rozvod Jindřicha VIII. a jeho roztržku s Římem jenom láskou k tmavomodrým očím Anny Boleynové je vůči němu nespravedlivé. Pokud měla být země ušetřena další války dvou růží,bylo nutné,aby manželský pár měl potomka a pokud možno potomka mužského pohlaví.Kateřina však měla po mnoha potratech jenom jednu dceru, Marii (1516),a královnin zdravotní stav nebyl tak dobrý,aby bylo možné doufat v další děti.Mohla být Marie Tudorovna královskou dědičkou? Jedinou ženou,která po dobití Anglie opravdu vládla byla Matylda,ale 19 let neustálých zmatků, které provázeli její vládu nebylo zrovna povzbudivým příkladem.Jindřich váhal nad rozvodem,protože doufal ,že jeho dceru Marii pojme za choť císař Karel V., Kateřinin synovec. Když si však proti původním slibům vybral za ženu portugalskou infantku,nemusel k němu mít anglický král již žádné ohledy.
Jindřich hledal způsob jak se zbavit své první manželky Kateřiny Aragonské. Občanský rozvod tehdy ještě neznali a tak musel o zrušení svého manželství požádat Řím. Zdálo se že to bude naprosto jednoduché-papež byl v podobných případech pokud šlo o panovníky velice vstřícný. V krajním případě mohl papež zrušit další bullou bullu kterou toto manželství povolil. Do Říma byl vyslán Wolsey aby jednal s papežem. Narazil však na neočekávaný odpor ze strany Karla V.,tedy pána Říma,který nedovolil aby jeho teta a sestřenice byly obětovány.Papež i přesto chtěl vyhovět Anglii a vyslal svého legáta s Wolsleyem do Anglie. Tam však protestovala Kateřina a Wolsley byl obviněn z Praemunire (zrady) a zbaven všeho majetku a popraven nebyl jen díky své nemoci. Na místě kancléře nahradil Wolseye s určitými obavami Thomas More, ale pak se našli dva muži, kteří nabyli mimořádného vlivu na anglického krále,protože mu přinesli určitou naději v jeho rozvodové záležitosti.Prvním byl Thomas Cranmer,církevní hodnostář,který jednoho dne řekl královu tajemníkovi Gardinerovi,že královi stačilo jen od několika význačných theologů jistotu o neplatnosti jeho 1. manželství a pak se mohl bez jakéhokoli nebezpečí znovu oženit.

Jindřich se začal okamžitě radit s univerzitami podle Cranmerova návodu. Králův požadavek potvrdila oxfordská, cambridgská univerzita i Sorbonna a některé severoitalské univerzity. Zanedlouho tedy král předložil parlamentu požadovaná stanoviska 8 institucí,které neuznávali toto manželství za platné.

Cranmer byl jmenovám canterburským arcibiskupem a v lednu r.1533 tajně krále oddal. O velikonocích bylo manželství veřejně oznámeno,Anna korunována a Jindřich vyobcován z církve-to byla roztržka s Římem.

Tím druhým byl Thomas Cromwell, jeden z oblíbených Wolseyeho úředníků,muž bez svědomí, který v nic nevěřil.Král rád využíval jeho obratnosti,podlézavosti a síly. Stal se z něho vrchní archivář,lord strážce tajné pečeti,generální vikář církve,lord nejvyšší komoří,rytíř,baron a hrabě z Essexu.

Jindřich VIII. Dodržoval při okrádání církve parlamentní formy.Reformní parlament (1529- 1536) odhlasoval všechna mimořádná opatření:
Duchovenstvo bylo tak jako Wolsey obviněno ze zrady, a aby tento zločin odčinilo, muselo zaplatit 2 mil.pokuty, králi přiznat titul protektora a nejvyšší hlavy církve,a zrušit annáty(první plody církevních prebend- dříve papeži). Pak anglický parlament odhlasoval apelační zákon(zákaz vyhovění předvolání do Říma), zákon o prvenství (král - jediná a nejvyšší hlava anglické církve,má duchovní i občanskou jurisdikci, právo reformovat církev, potlačovat kacířství a konečně i zákon o následnictví - 1. manželství neplatné - děti bez nároku na korunu ve prospěch dětí Anny Boleynové.). Anglická reforma,to nebyl nějaký rozmar krále, ale náboženská forma projevu ostrovního a jazykového nacionalismu. Po těchto reformách se většina duchovenstva přihlásila k novému náboženství-ti kdo se vzpírali byli popraveni - i Thomas More.

Katolíci v několika hrabstvích se vzbouřili proti takovým jatkám,ale byli poraženi.Cromwell, který tak dlouho přemýšlel jak zničit mnichy,přijal jejich odmítnutí přísahy s nevýslovnou radostí.Církev vlastnila v té době na 1200 klášterů,které měli obrovská panství.Cromwell sbíral důkazy o protivení se mnichů králi a začal jako generální vikář navštěvovat a zabavovat kláštery s panstvími. Rozdělil je pak mezi velmože a tak si zajišťovali věrnost králi.

Po 5 letech likvidace klášterů skončila.Politický důsledek těchto opatření byl takový,že nabyvatelé se stali spoluviníky.Strach z toho,že by jednou měli vrátit statky bývalým majitelům,zajistil novému náboženskému režimu podporu bohaté a mocné třídy.Krédo anglikánské církve mělo dlouho jen nejasné obrysy.Jindřich však sám chtěl zůstat obráncem víry a hlavou jakési "katolické" církve,chtěl však,aby byla národně katolická. Proto začal pronásledovat i protestanty. Po několika marných pokusech definovat anglikánské náboženství nechal schválit nařízení o 6 článcích,kterému se mezi lidmi říkalo "krvavý Bill", nebo také důtky se 6 hádky. Tato listina potvrzovala transsubstanciaci,zbytečnost přijímání pod obojí,právoplatnost slibů čistoty a závaznost kněžského celibátu a schvalovala zpověď a mše bez udělování oltářních svátostí.Každé zjevné přestoupení tohoto nařízení mělo být trestáno smrtí na hranici, přičemž ani odvolání bludu nemohlo viníka zachránit.

K rozvázání 1. manželství Jindřicha VIII. Byl nutný rozkol s církví,k rozloučení 2.už stačila sekyra.Anna se dopustila dvou chyb- porodila dceru Alžbětu místo syna a pak podvedla krále.

Po několika dnech se Jindřich VIII. V bílém slavnostním rouchu oženil s Janou Seymourovou.Porodila mu syna,který měl vládnout pod jménem Eduard VI.ale sama při porodu zemřela.Cromwell,který chtěl krále sblížit s lutherány,mu radil oženit se s německou princeznou Annou Klevskou. Princezna se ale nelíbila tak Cromwell přišel o hlavu. Pátou ženu, Kateřinu Howardovou,obviněnou z cizoložství také popravili.Šestá žena Kateřina Parrová Jindřicha přežila.Vláda končila v krvi.