Minority report

Rok 2054. Společnost PreKrim stojí před celonárodním hlasováním, které může - v případě pozitivního výsledku - rozšířit její působnost z Washingtonu na celé Spojené Státy. PreKrim již šest let právě ve Washingtonu praktikuje neobvyklý, ale mimořádně úspěšný experiment - pomocí tzv. tušitelů (psychicky nadaných jedinců), dokáže předpovědět kdo, na kom a kdy spáchá vraždu. Speciální tým, vedený Johnem Andertonem (Tom Cruise) poté v pravou chvíli na "místo činu" dorazí a "pachatele" zločinu zatkne ještě před jeho vykonáním.

Za celých šest let se v systému neobjevila ani jedna chyba, což je podezřelé především vládním kruhům, a tak než definitivně přiklepnou PreKrim celonárodní působnost, vysílají na oficiální prohlídku agenta Dannyho Witwera (Colin Farell). A právě v ten okamžik dochází k neobvyklé situaci - tušitelé oznamují další vraždu. Obětí je jistý Leo Crow a pachatelem ...John Anderton.

Anderton však nemá (zdánlivě) žádný motiv a svojí budoucí oběť vůbec nezná. Na stopě je mu přepadové komando jeho nyní již bývalých kolegů, a tak mu nezbývá příliš času na přemýšlení. Během svého útěku se mu podaří objevit podivné praktiky PreKrimu. Trojice tušitelů nemívá vždy jednotnou vizi, jeden z nich občas vraždů vůbec nevidí. Taková situace se nazývá menšinový záznam (minority report) a PreKrime se pochopitelně snaží, aby tato statistická chyba vůbec nepronikla na veřejnost. Ale právě menšinový záznam jednoho z tušitelů může Andertona zbavit falešného (?) obvinění a upozornit na chyby v celém systému.

Není pochyb o tom, že Minority Report má dobře vymyšlený a napsaný děj. Najde se v něm sice pár nesrovnalostí a logických nedostatků, ty jsou však pečlivě maskované rychlým tempem, které vám nedá ani na minutu vydechnout. Ano, Steven Spielberg se tentokrát odhodlal k mimořádném výkonu, a dává tak zapomenout na svá problematická poslední díla (především A.I.). Minority Report navazuje na jeho svižnou a invenční atmosféru započatou Indiana Jonesem. A právě díky jemu vám bude Minority Report připadat mnohem originálnější a nápaditější, než ve skutečnosti je.

Minority Report vznikla podle krátké povídky Phillipa K.Dicka (Blade Runner, Total Recall), z ní však Spielberg převzal jen některé prvky, a to především některé vychytávky budoucnosti jako např. mechaničtí pavouci/špióni zvaní "špivouci" (spyders) či velice účinná policejní zbraň "blitkobušek" (sick-stick), jejíž následky jsou patrné názvu. Vize budoucnosti roku 2054 Spielberga je v jistém směru unikátní - setkáte se zde sice s mnoha originálními detaily doprovázející běžný život (rozbalující obrazovky počítačů, dopravní prostředky), přesto je vidět, že designeři stáli oběma nohama na zemi, co se týče odhadu vývoje lidstva, takže rok 2054 je na první pohled velmi podobný naší současnosti.

Některé detaily jsou však opravdu velmi nápadité a není divu, že vás dokážou hravě odvést od děje, stejně jako se ve filmu snaží inteligentní reklamy reagující na oční sítnici zlákat Andertona ("Dejte si svého oblíbeného Guinnese, Johne"). Skoro se chce říct, jako by to byl účel, protože když se na Minority Report podíváme podrobněji, vidíme jen staré známé téma "nespravedlivě obviněného muže na útěku". Klasický důraz na rodinu, typický pro naprostou většinu Spielbergových filmů, či některá povinná klišé mohou dokonce náročnější diváky odradit. To však až při druhém či třetím zhlédnutí, Spielbergova precizní režie, s velkým důrazem na vizuální stránku, vás na poprvé totálně převálcuje.

Minority Report měla v USA velmi pozitivní kritickou odezvu a někteří jí dokonce neváhali zařadit po bok sci-fi klasik jako Blade Runner či Brazil. Na podobné soudy je sice ještě brzo, ale přesto působí tyto návrhy velmi odvážně. Hlavní problém tkví především v tom, že ve svém jádru je Minority Report vlastně typickým mainstreamovým filmem, s několika obrovskými product placementy (výroby Lexusu, Blvgari či Pepsi jsou nepřehlédnutelné), scénami vyvolávající nechtěný smích a bohužel i typickým americkým koncem, o kterém se raději nebudu příliš rozepisovat.

Ale aby nedošlo k mýlce, Minority Report je rozhodně výborný, napínavý a v mnoha směrech originální film. Nesmrtelnou klasikou, ukazující směr následovníkům, se zřejmě nestane, za to však dokáže více než dobře uspokojit běžné konzumní diváky i náročnější kinofily zároveň. A to se cení.